Nechcete-li se soudit dlouhé roky, využijte služeb rozhodčího řízení.
Pravomocné rozhodnutí získáte do dvou měsíců

1. Věřitel

podá rozhodčí žalobu a uhradí rozhodčí poplatek (3 % z vymáhané částky, minimálně však 1 000 Kč)

2. Rozhodce

zašle žalobu spolu s výzvou k vyjádření dlužníkovi. Ten má 7 dní na písemné vyjádření k žalobě.

3. Exekuční řízení

poté je vydán rozhodčí nález, který může věřitel ihned postoupit k exekučnímu řízení.

Mám zájem o rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení je ideálním a efektivním způsobem vymáhání pohledávek především pro poskytovale nebankovních půjček, telekomunikační společnosti, leasingové společnosti a další ...

Rozhodčí řízení obecně

Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob  projednání a rozhodování majetkových sporů, jehož základní úprava je obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodčí řízení přenáší veškeré spory majetkové povahy, k jejichž projednání by byl jinak příslušný obecný soud, na jednoho nebo více rozhodců. Je-li sjednána pravomoc rozhodce, je obecný soud z rozhodování sporu, resp. sporů, na které se rozhodčí smlouva vztahuje, vyloučen.

Nejvhodnějším způsobem sjednání pravomoci rozhodce je, když si smluvní strany přímo ve smlouvě hlavní (např. kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva o úvěru, atd.), nebo např. ve všeobecných obchodních podmínkách, sjednají ustanovení o rozhodčím řízení. V praxi se tak děje nejčastěji prostřednictvím rozhodčí doložky v  závěrečných ustanoveních smlouvy.

V případech, kdy majetkový spor mezi stranami již vznikl, mají účastníci sporu možnost uzavřít tzv. smlouvu o rozhodci, nebo dodatek ke smlouvě obsahující rozhodčí doložku.

Podmínkou platnosti rozhodčí smlouvy je vždy její písemná forma.

Rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy je rozhodci nebo rozhodčímu soudu doručena rozhodčí žaloba. Podání rozhodčí žaloby má stejné právní účinky jako podání žaloby k obecnému soudu, staví se tedy promlčecí a prekluzivní lhůty. Účastníci sporu mají v rozhodčím řízení rovné postavení, oběma stranám sporu musí být dána příležitost uplatnit svá práva.

Průběh rozhodčího řízení je upraven přímo v rozhodčí doložce. Rozhodčí řízení může v zájmu rychlosti řízení probíhat bez nařízení ústního jednání, pouze na základě posouzení předložených písemných důkazů. Může být také sjednáno, že rozhodčí nález není třeba odůvodňovat.

Rozhodčí řízení bývá jednoinstanční. Rozhodce rozhoduje formou usnesení nebo rozhodčího nálezu, které mají v zásadě stejné právní účinky jako rozhodnutí obecných soudů. Rozhodčí nález pak nabývá právní moci doručením stranám sporu a je vykonatelný.

Státní orgány (soudy) nemají možnost zasahovat do průběhu rozhodčího řízení, avšak prostřednictvím zákonů je poskytován rozhodčímu řízení právní rámec a je zaručena zákonnost průběhu rozhodčího řízení a jeho výsledek. Na žádost rozhodce má obecný soud povinnost poskytnout součinnost, zejména pokud jde o nutnost výslechu svědků či o poskytnutí právního názoru.

Rozhodčí řízení je, na rozdíl od řízení před obecnými soudy, zásadně neveřejné. Rozhodci jsou vázáni povinností mlčenlivosti, jenž je zaručena zákonem, případně také rozhodčím řádem příslušného rozhodčího soudu. Neveřejnost rozhodčího řízení má význam zejména tehdy, když  jsou projednávány informace, které mohou být obchodním tajemstvím stran. Právě neveřejností rozhodčího řízení je zaručena nemožnost zneužití takových informací třetími stranami.

 

Kontaktujte nás

Na vaší poptávku budeme reagovat nejpozději do dvou pracovních dnů. Děkujeme.